Zdoláno: 13. srpna 2017
Největší výzva: koordinace s trasérem
Hláška: „Lezou železní muži po čtyřech do schodů?“
Na svém prvním závodě IronMan v německém Regensburgu jsem si vydobyl 6. místo mezi zdravými závodníky ve své věkové kategorii, a to s celkovým časem 11 hod 10 min 19 s! Tento úspěch byl vykoupen bolestí i pochybami, o to víc si ho ale vážím.
Náročný závod obnášel 3,8 km plavání v místním jezeře, cyklistiku dlouhou 180 km a na závěr 42 km běhu historickým Řeznem.
Nic tak dlouhého a náročného jsem ještě neabsolvoval – měl jsem sice za sebou pár měsíců tréninku pod dozorem trenérky Jaroslavy Štanclové na laguně Třebíč a pár krátkých triatlonových závodů s trasérem Markem na otevřené vodě, ale netušil jsem, jak bude moje tělo reagovat na výzvu v podobě extrémního závodu.
Okolo sedmi set plavců se vrhlo do vody a začal boj o přední pozice. Nikdo nepoznal, že nevidím, a tak na mě nebrali ohledy. V té změti těl mě můj trasér identifikoval jen podle odlišně barevné plavecké čepice – snažil se mě navigovat, ale místy jsem netušil, jestli mě chytá za nohu on (aby upravil můj směr), nebo jiný závodník. Další výzvou bylo mezi jednotlivými koly přebíhat po souši a znovu skákat do vody, což je bez zraku složitější.
Po odplavání jsme úspěšně přesedli na tandemové kolo a postupně ukrajovali ze 180km trasy. Začátek nám propršel, takže naše cyklistika byla opatrnější, aby nám to někde v četných zatáčkách náhodou neuklouzlo.
Závěrečný běh byl kvůli únavě tou nejnáročnější disciplínou, a proto mě zaplavila neskutečná úleva, když jsme konečně proběhli cílem.
Myslel jsem, že odměnou mi bude sprcha, ale nemohl jsem na sebe sáhnout, jak mě všechno bolelo. Odteď si prý můžu říkat „iron man“ – ale lezou snad železní muži do schodů po čtyřech?
Díky patří trasérovi Markovi Peterkovi a také týmu Lukáš Nožička a Monika Zmeškalová, kteří se o mně postarali. Velké poděkování i plaveckému oddílu Třebíč Laguna, který mi umožňuje kvalitně trénovat.
