Zdoláno: 11. března 2018
Největší výzva: klimatické podmínky
Hláška: „Je ten kopec dolů prudký, nebo strmý?“
Přestože na vlastní oči to nikdy neuvidím, říká se, že švýcarský Engadin Skimarathon patří k nejkrásnějším zimním závodům. Jeho trať vede kolem zamrzlých jezer, malebnými osadami, pak přímo středem městečka Svatý Mořic a následně stoupá do lesů. Dál závodníky čeká sjezd do Pontresiny, kde končí půlmaraton a trať maratonu pokračuje nádherným údolím řeky Inn skrze další vesničky až do cílového S-chanf.
Scenérii sice vidět nemohu, ale slyším aspoň místní obyvatele, jak nás na trase povzbuzují kravskými zvonci, a svého traséra Marka, jak mě naviguje: „Ostrá pravá, ještě si levou připlužíme,“ zní jedna z jeho instrukcí.
Engadin je největší populární sportovní akcí ve Švýcarsku a druhou největší událostí v běhu na lyžích na světě. Každý rok se ho účastní až 14 000 lyžařů a já jsem dostal možnost zajet si jeho 50. ročník. Bohužel nás během závodu provázely těžké klimatické podmínky – startu předcházel chvílemi liják a chvílemi déšť se sněhem, teploty lehce nad nulou. Trasér Marek jel přede mnou a popisoval mi běžkařskou stopu. Stopa krásně vedla a za chvíli přišlo stoupání, které jsme soupaží hravě vyjeli. Dolů z kopce, kde se stopa najednou vytratila, jsem se raději zachytil Markových hůlek. Pojistili jsme si tak to, abych bez zraku omylem nevyjel mimo trať.
Když jsme přijížděli k tribunám, naposledy jsme ještě pořádně zabrali a cílem 42 km dlouhého závodu projeli v čase 4 hod 24 min.
Poděkování patří trasérovi Markovi Peterkovi za premiérové navádění na běžkách, a hlavně kamarádům z organizace Jeden na jednoho, kteří celou výpravu zorganizovali.
