Maraton na Velké
čínské zdi

Co schod, to originál!

Maraton

Zdoláno: 21. května 2016
Největší výzva: 5 164 schodů
Hláška: „Co schod, to originál!

I ten nejšílenější sen se může stát skutečností – o tom jsem se přesvědčil, když jsem stanul na startu jednoho z nejtěžších a zároveň nejprestižnějších závodů světa.

Maraton na Velké čínské zdi obnáší 42 kilometrů běhu a zdolání celkem 5 164 schodů, z nichž žádný není stejně vysoký. Některé mají výšku cihly, jiné jdou až do úrovně kolen. Zejména tato část závodu byla náročná pro mého traséra Lukáše – každý jednotlivý schod jsem si totiž musel oťukat bílou holí. Trénink se nám vyplatil a průvodce dokázal nejen pohlídat, abych nikde nezakopl, ale ještě mi popisovat vizuální krásy trasy, která se naskytne jen jednou za život.

Hned na začátku jsme se potýkali se strmým stoupáním po silnici. Když se pak moje nohy poprvé dotkly Velké čínské zdi, nemohl jsem tomu uvěřit. Zároveň jsem cítil respekt. Podklouznutí tu hrozí i těm, co vidí, a nejužší část zdi s nerovným povrchem nazývaná „kozí stezka“ pojme maximálně jednoho až dva běžce.

V průběhu závodu jsme bojovali s vedrem, únavou, žízní a také sami se sebou; nezbývalo ale nic jiného než běžet. Úlevu a úkryt před spalujícím sluncem poskytovaly hradební věže a probíhání vesnicemi pod zdí zase zpestřovali místní lidé fandící kolem trasy.

Závěr maratonu o všem rozhodoval. Čtyřkilometrový okruh se schody, které jsme zdolali na začátku, nás čekal v protisměru. Zatímco mnoho běžců už odpočívalo, my se stále ještě drápali nahoru, střídavě se zachytávali zábradlí a hradeb, ale postupovali jsme vpřed. Závěrečná část trasy vedla z kopce. „Poslední kilometr, cíl!“ Na ten bouřlivý jásot a hroznou radost, že jsme to zvládli, nikdy v životě nezapomenu. Bylo to něco neuvěřitelného. Cílem jsme proběhli v čase 5 hod 59 min 58 s.

Medaile z Číny pro mě znamenala to nejcennější. Postupně jsem si však uvědomil, že mnohem cennější jsou zážitky. Proto jsem se rozhodl medaili vydražit, uspořádal přednáškové turné a veškeré prostředky věnovat na léčbu malého Aleška se spinální muskulární atrofií. 

A jak se vlastně nevidomý kluk z Nového Telečkova dostal na maraton po Velké čínské zdi? Přečetl jsem si v časopise o běžkyni Jitce Křížové, která závod absolvovala, oslovil ji, abych si poslechl vyprávění a během toho se zasnil, jaké by to asi bylo… A pak to zase pustil z hlavy. Několik měsíců nato mi Jitka zavolala: „Ondro, mám pro tebe nabídku, která se neodmítá.“ To je důkaz, že vaše sny se můžou splnit nečekanými cestami, tak se jich nevzdávejte!

O maratonu v Číně jsem vydal knihu „Temnotou po Velké čínské zdi“, kterou najdete v mém e-shopu i na pultech knihkupectví.

Zpět k úspěchům

Partneři