Author Cup s komentátory

O víkendu jsme vyrazili s komentátory České televize do Jizerských hor na 67 km dlouhý cyklistický závod Author Cup 2019.

A musím vám říct, že hned na startu to bylo opravdu velké drama. Přišel k nám totiž moderátor, abychom něco inteligentního a rozumného řekli do televize. A chápejte, tohle prostě není moje parketa – a proto mě za ty blbé kecy, co došly k vám na obrazovky, poštípaly hned na startu do nohy včely. Ale holky, nebojte, moc to nebolelo.

Pak jsem odstartoval s parťákem Jiřím Rejmanem, který mi říkal, že spoléhá na falešnou formu, ale spíš to tedy vypadalo, že víc spoléhá v těch kopcích na mě.

„Ondro, proč brzdíš?!“ křičel na mě parťák do zadního sedla, když jsme si to po nějaké době zrovna letěli dolů z kopce.
„Já nebrzdím, proč brzdíš ty?“ opáčil jsem, když nám kolo z kopce nechtělo moc jet.
„Já taky nebrzdím!“ odpovídal mi překvapený trasér.

Proto jsme raději rychle zastavili, aby se parťák podíval, co se stalo, a mohl celou situaci hned rozebrat pro diváky elektronickou tužkou. No dobře, kecám, žádná tužka nebyla, protože si ji Jirka zapomněl doma.

„Ty vole, Ondro, tak nám normálně prasknul rám,“ okomentoval to Jiří nejlépe, jak by to v této situaci televizní komentátor měl zvládnout. I když jsme do toho dali všechno, náš závod tedy skončil na dvacátém pátém kilometru.

„Dobrý den, paní, prosím vás, kudy se nejkratší cestou dostaneme do cíle?“ ptal se Jirka jedné z organizátorek, ke které jsme dotlačili rozbité kolo.
„Kluci, ale to máte ještě docela daleko, je to takových deset kilometrů,“ upřesňovala.
„Aha, tak my teda počkáme na svoz, aby nám vzali aspoň kolo, a do cíle si to dojdeme,“ povídal trasér té ochotné paní.
„Jirko, dojdeme? To přece doběhneme, je to jenom kousek,“ usmíval jsem se na svého parťáka.
„Hele, Ondro, nebuď drzej, jo? Jestli chceš, tak si ještě klidně můžeš zaplavat v tý studený přehradě, kolem který jsme jeli, abys to měl do triatlonu celý,“ smál se Jirka, protože se mu běhání moc nezamlouvalo.

Když jsme tedy dali dvojkolo na vlek, šli jsme šouravým krokem směrem k cíli.
„Hele, Ondro, jede sanitka, ta nás určitě vezme,“ povídal mi Jirka. A taky že jo, takže do cíle jsme to měli i s majáčky.

Za super závod moc děkuji svému parťákovi a komentátorovi z České televize Jiřímu Rejmanovi. Byl to pěkný den. Jo, a lidi, Jirka vzkazuje, že nemáte být smutní, protože příště vám ty medaile určitě dovezeme a pak to ještě pěkně okomentujeme.

Také moc děkuji Nadačnímu fondu Světluška, díky kterému jsem se mohl na tomhle skvělém závodě posadit do sedla. Aspoň na prvních 25 kilometrů.