Ironman 70.3 v Mostě aneb jak jsme dvakrát vypustili duši

Triatlonový závod v Mostě: 1,9 km plavání, 90 km cyklistika a 21 km běh Ráno jsme se probudili do slunného dne naproti krásnému jezeru Matylda […]

Triatlonový závod v Mostě: 1,9 km plavání, 90 km cyklistika a 21 km běh

Ráno jsme se probudili do slunného dne naproti krásnému jezeru Matylda v Mostě, kde už odstartovali závodníci, kteří se postavili na start celého železného muže. Mezitím jsme vyzvedli startovní věci, kde jsme prohodili pár slov s organizátory.

„Ondro, já si myslela, že pojedeš celého?“ povídala mi Šárka, jedna z organizátorek.

„Celého mám pro letošek za sebou a myslím, že to stačilo,“ usmíval jsem se na ni a raději si vzal balíček na poloviční trať. Potom jsme se sešli s trasérem a vyrazili jsme se rozjezdit na tandemovém kole, zaběhat si a pak vyrazit k jezeru na start, který měl vypuknout přesně v jedenáct hodin.

 „Ondro, budeš plavat proti hodinovým ručičkám,“ instruoval mě trasér Marek před tím, než jsme zamířili ke startovnímu koridoru ve vodě. Potvrdil jsem mu, že rozumím a ujistil ho, že do toho dám zase všechno.

Když jsme odstartovali, snažil jsem se soustředit na správný plavecký styl. Plavali jsme dva okruhy. Po nějaké době jsem nahmatal rukama kameny na břehu, věděl jsem, že je čas stoupnout a pustit se do běhu depem ke kolu.

„A teď nám běží dva loňští účastníci Tour de France,“ hlásil do mikrofonu moderátor David Cihlář, který s námi během Tour de France nahrával podcast a nyní nám dělá skvělou reklamu. Zatímco o nás David básnil a komolil nám jména, nachystali jsme se a běželi s kolem z depa.

„Ondro, teď zrovna vyjíždíme z města a čekají nás čtyři okruhy na dálnici,“ povídal mi do zadního sedla trasér Marek, abych věděl, kde jsem. To se ovšem po pár minutách ozvala ukrutná rána a mi najednou zpomalili.

„Do háje, Ondro, prasklo nám kolo, budeme muset zastavit a vyměnit duši,“ houknul na mě Marek. Zastavili jsme u kraje silnice, sundali kolo a Marek se pustil do oprav.

„No do háje,“ zaklel znovu Marek, když se ozvala další rána.

„Co se stalo?“ ptal jsem se zvědavě.

„Praskla nám další duše a už žádnou další nemáme,“ zoufal si Marek. V tom ho něco napadlo.

„Hej, prosím tě, nepůjčil bys nám duši,“ křičel parťák na závoďáka, který se k nám pomalu blížil.

„Díky moc,“ poděkoval Marek, když ji po něm závoďák hodil.

 „Víš co nechápu, jak to vůbec prasklo,“ kroutil kamarád nad celou situací hlavou.

„Prohlídnul jsi pořádně plášť, zda tam něco není?“ ptal jsem se pro jistotu.

„Jasně, že jsem ho kontroloval, ale raději ho překontroluji znovu,“ povídal mi Marek stále u krajnice.

„No jasně. Teď už to dává smysl,“ zvolal.

 „Rozvalil se nám z boku plášť,“ povídal dál Marek a dodal, že dneska pro nás závod skončil. V duchu jsem si říkal, že se nebudu muset dřít, ale pak jsem se chytnul za myšlenku a začalo mi být líto, že jsme jeli tak daleko, abych ujel na kole jen pět kilometrů. No, ale to by nebyl Marek, aby to nějak nezařídil.

„Prosím tě, nezavezeš mě do depa pro plášť,“ křičel Marek na rozhodčího, který k nám přijel na motorce.

„No jasně, sedni si za mě a jedeme,“ odpověděl a Marek mi odjel.

„Sis myslel, že budeš mít pro dnešek klid, co?“ povídal mi se smíchem kamarád Marek, když se po pár minutách vrátil.

„Po pravdě, myslel,“ začal jsem se smát taky.

Když Marek všechno opravil, tak jsme sedli na kolo a pustili se znovu do ukrajování kilometrů.

„Ondro jdeme z kola,“ zakřičel na mě trasér, a bylo jasný, že je tu běh. Na běhu nás čekalo pět kol kolem jezera. Tady nám fandila Péťa a podávala nám namočené houbičky, abychom si je mohli strčit za krk, protože bylo opravdu nesnesitelné horko. Naštěstí běh utekl, jak nejrychleji mohl a my proběhli cílem za 5:34:14. Když odečtu trable s kolem, tak se závod docela podařil.

Děkuji organizátorům, že nás pozvali na super závod.  A rád bych taky poděkoval závodníkům, kteří nám na trase pomohli.

Děkuji partnerům, kteří mě podpořili v roce 2022: Město Třebíč, Kraj Vysočina, Auto Racek, ATEX, Nadační fond Českého rozhlasu – Světluška, Nadace Leontinka, Plavecký oddíl Laguna Třebíč, Aquapark Laguna Třebíč, Paul Lange Ostrava.