První český IRONMAN v Hradci Králové
Den před závodem jsme se s Markem sešli v Hradci Králové, abychom připravili vybavení a vše nachystali do depa. Prošli jsme si každý detail několikrát, […]
Den před závodem jsme se s Markem sešli v Hradci Králové, abychom připravili vybavení a vše nachystali do depa. Prošli jsme si každý detail několikrát, abychom si byli jistí, že nás nic nepřekvapí.
„Dámy, mohly byste mi prosím ukázat, jak to tady zítra bude probíhat? Musím totiž Ondrovi ukázat cestu životem, protože nevidí, a potřebuju se ujistit, že vše známe,” požádal Marek dámy, které v depu radily závodníkům. Trpělivě nám vysvětlovaly trasu a jak bude závod probíhat. Marek se pak zeptal:
„Víte, kdo je Ondra?“
„To netušíme,” odpověděly ženy upřímně.
„Je to Mistr světa a před pár lety absolvoval celou trasu Tour de France,” vysvětloval Marek.
„Tak to bychom se s vámi měly vyfotit,” smály se dámy a začaly se s námi fotit. Jen jsem dodal, aby se nezapomněly podívat na dokument z Tour na iVysílání České televize.
„Ondro, zítra se sejdeme tady v devět hodin. Pořádně se vyspi,” rozloučil se Marek a popřál mi dobrou noc.
Ráno jsme se potkali na domluveném místě a v neoprenech vyrazili na start plavání.
„Ondro, před tebou je Švehla,“ oznámil mi Marek ve vodě na startu. Pozdravil jsem Zbyňka, českého mistra z Havaje, a popřál mu hodně štěstí do závodu. Startovali jsme v 9:35 a plavali korytem Labe. Místy bylo koryto úzké, a proto byl zvolený rolovací start, aby se předešlo zbytečným tlačenicím ve vodě. Kvůli proudu jsme se snažili plavat co nejvíc ke kraji, kde byl menší odpor. Po 1,9 kilometrech plavání mě Marek nasměroval na výlez z vody, který jsme trefili perfektně, a rychle jsme vyrazili do depa.
„Jaké bylo plavání?” zeptal jsem se Marka, když jsme nasedli na kolo.
„Tvůj standard, bylo to dobré,” odpověděl Marek a dodal, že mám ještě pět kilometrů na rozjezd, a pak začneme závodit. Cyklistika vedla za Hradec Králové krásnými zvlněnými cestami.
„No ty voe,” zaklel Marek po náhlé změně směru.
„Co se stalo?“ zeptal jsem se.
„Nějaký chlápek nám málem vběhl pod kolo.” Zakroutil jsem hlavou, ale naštěstí se nic nestalo a pokračovali jsme dál.
„Ondro, makej, máme je kousek před sebou,” povzbuzoval mě Marek, když jsme doháněli další nevidomé závodníky. Cyklistická část měřila 90 kilometrů a povedlo se nám předjet naše soupeře, takže jsme si na běh vytvořili menší náskok.
Následujících 21 kilometrů běhu bylo pro mě náročnějších, protože organizátoři připravili technicky náročnou trasu plnou zatáček a změn směru. První místo jsme bohužel neudrželi a propadli jsme se na druhou pozici. Dvě kola jsem se nedokázal úplně uvolnit, než jsem si trasu trochu zapamatoval. Kluci před námi si drželi pětiminutový náskok, který jsem doufal, že v posledních dvou kolech začneme stahovat.
„Peti, skoč do auta pro kolu,” houkl jsem na partnerku, abychom mohli rychle doplnit cukry. Kluci před námi si ale náskok udrželi, a tak jsme cílem proběhli v čase 5:06:27.
Byl to opravdu zajímavý závod, který jsme si užili. Děkujeme organizátorům za skvělou organizaci a za pozvání. Věřím, že se potkáme příště znovu.
Dahlhausen, IPSUM, Jaroměřická mlékárna, Auto Racek, ATEX, Město Třebíč, Rebuild-car, Kraj Vysočina, Plavecký bazén a aquapark Laguna, Plavecký oddíl Laguna Třebíč, Paul Lange Ostrava, Fotograf Jakub Mertl, Pojišťovna 211, Nutrend, Malfini, Sorry Gravity – On Running
