Závěr letošní triatlonové sezóny na Světovém poháru v portugalském Lisabonu
Na start tohoto závodu jsem se postavil, jak jinak, s kamarádem, trasérem a „kompenzační pomůckou“ Markem Peterkou.
(750 m plavání, 20 km kolo, 5 km běh)
„Ondro, teď máš vážně štěstí, že nic nevidíš, protože do té vody bys jinak zaboha nevlezl, jak je to špinavý,“ popisoval mi parťák nevábný vzhled vody, a ještě si přisadil, že hned vedle nás stojí krásná a industriální cementárna s chemičkou.
A tak jsme tam na tom startovním molu stáli a vzpomínali na čisté a průzračné moře, kde se ještě před pár dny proháněli delfíni.
„Na značky!“ zaznělo anglicky z megafonu a po odtroubení nám mezinárodní závodní boj začal.
Celou dobu jsem se snažil dávat pozor na vlastní plavecký styl a plavat co nejtěsněji u svého parťáka, abychom se zbytečně nepřetahovali gumou, kterou jsme byli spojení.
Po dobře odplavané první části disciplíny (nejspíš díky silné motivaci nezůstat v té špinavé vodě ani o minutu déle) jsme k našemu vypůjčenému tandemovému karbonovému speciálu doběhli v perfektním čase. No dobře, to kolo bylo speciální snad jen v tom, že ho nejspíš organizátor našel někde ve skladišti a že bylo zhruba tak 1000krát levnější, než měli všichni ostatní. Ale ani absence vlastního kola, které nám nechtěli přepravit, nás v žádném případě nezastavila. Navíc Marek povídal, že to naše stávající je docela pěkně modrý.
Takže jsme nastolené tempo na modrém vypůjčeném žihadle drželi zuby nehty i při další disciplíně cyklistiky, kde nás až v závěru dostihl tým Ruska.
„Makáme, běh rozhodne,“ houkl na mě trasér v depu. Tady jsem bohužel udělal chybu, že jsem si nedopatřením sundal zatmavené brýle… asi v domnění, že možná něco uvidím?
Při závěrečné disciplíně běhu jsme sváděli těsný boj s Brity. Bohužel po penalizaci za chybu v depu jsme skončili na devátém místě.
Náš cílový čas byl 1:09:00.
Chtěl bych moc poděkovat svému parťákovi Markovi, který mi při závodu pomohl a dotáhnul mě do cíle – a to i přesto, že mu někdo v Portugalsku ukradl jeho starý a voňavý běžecký boty.
A taky chci poděkovat vám všem, kdo mi píšete pěkné vzkazy a podporujete mě… Jde to potom mnohem líp.